Recenze z Jetele

Františka Vrbenská
Apologie conů menších rozměrů

Con, od slova convence, termín vžitý jako označení pro setkání příznivců fantastiky. Vyskytují se v současné době prakticky po celém civilizovaném světě, takže bychom o nich mohli tvrdit, že jsou jedním z následků globalizace, až na to, že se pohybují jaksi mimo establishment a komerční nazírání. Nezasvěcenému pozorovateli celá akce může připomínat rojení na středním stupni organizovanosti, v němž se vyskytují převážně osoby od patnácti do pětadvaceti, oscilující mezi povoláními specialisty na informační technologie, dávnověkého válečníka nebo rutinovaného mága. V menší míře se pak zapojují neformálně vyhlížející individua středního věku, nejsou výjimkami ani důstojní starší pánové, ba dokonce pár šedovlasých dam, a naopak také mimina, která s sebou na akci přivlečou dospělejší jedinci buď z nezbytí (babička nehlídá) nebo z fanatismu, zřídka pod nátlakem (chci jet s váma!). Co je nejotřesnější, na cony bývají velmi často zlákáni i přílušníci nečlověčích ras, nejčastěji elfové, trpaslíci, goblini, Vulkánci, Klingoni a čistokrevní otaku (původně lidské bytosti zmutované aplikací mangy a anime).

Tento pestrý dav kolotá vymezenými prostorami, které bývají vyzdobeny různými nápadnými nápisy, znameními, zavazadly, spacáky, výtvarnými produkty a prodejci relikvií, včetně kartiček a oborové literatury. Podle zcela nevypočitatelných zákonitostí se přelévají jedinci i skupinky z místnosti do místnosti, do baru, z přednášky do promítacího sálu, na kouřový dýchánek, do baru, na přednášku, ke stolkům, u nichž se rozvíjí některá z her, k videu a do baru. Při tom všem neustále diskutují na odtažitá témata, jaká by věrným divákům Novy způsobila duševní újmu, vyléčitelnou pouze zvýšeným porcemi romantického sitcomu a novou, báječnou talkshow.

Účastníci conu se navzájem identifikují podle kulatých pamětních odznaků známých jako placky, případně lístečků s odkazem na přidělené ubytování, bagáže, mečů... a jakýmsi zvláštním smyslem, díky kterému se zkontaktují dva fantastikou poznamenaní jedinci třeba uprostřed Trafalgar Square.

Samozřejmě ne všichni vyznavači science fiction, fantasy, hororů, mystiky a historického šermu (různé odrůdy základního postižení zbytnělou imaginací) navštěvují Velké Cony. Výše popsané Velké Cony, renomované akce s několika sty návštěvníků, plejádou VIPů a vysokým rozpočtem mívají i své nevýhody. Jsou velké. Je tam moc lidí. Člověku se špatně povídá s kamarády, protože se obvykle sejde víc známých, zato času a poklidu je málo. Občas vyjdou Velké Cony na hodně draho. Někoho zklame původně slibný program - čím větší výběr, tím silnější deziluze. Jiný rezignuje už po zjištění, jak slabou nápň akce letos (zase) má.

Jsou experti, kteří tvrdí, že Velké Cony trpí od nějaké doby odlivem účastníků a že tendence sníženého zájmu pokračuje - tady by byla na místě sáhodlouhá úvaha, proložená grafy, demografickými a ekonomickými rozbory, psychosociální studií o zábavním průmyslu a polemikou o změnách v mentalitě českého národa. Jiné hypotézy o stavu československého fandomu zdůrazňují, že stoupá výskyt a obliba malých conů na úkor slávy těch Velkých.

S pesimistickými názory se dá polemizovat: ostatně třeba loňský Istrocon zářil plným leskem. Ale proč stavět do protikladu Velké cony a "coníčky"? Právě tak by se dalo prohlašovat, že slon je lepší (nebo horší) než gazela, a že mezi jejich populacemi existuje korelace s nepřímou úměrností. Každé setkání má vlastní účel a svůj půvab. Malé cony rozhodně nejsou kon(nebo con?)kurencí Velkých, spíš obsazují dosud nevyplněný prostor, který současný životní styl zanedbává - potřebu lidí setkávat se, bavit se, snít, hrát si, vymýšlet si, promlouvat spolu... Organizátoři a návštěvníci malých conů, kteří se obvykle sami podílejí na programu přinejmenším účastí na velkolepém larpu nebo jiné bojové hře, se většinou znají, jejich vztahy se pohybují v kategoriích "kamarádi" "přátelé" či spolubojovníci z dřevěnek, občas dokonce plechových bitev. (Všimli jste si, jak výrazy označující lidská citová pouta omšely a získaly nepěknou, oblýskanou patinu? Asi se s nimi manipuluje příliš často nepříliš šetrným způsobem.) Pokud však na malý con zabloudí někdo, hm, nový - zapojí se do smečky: Jsme jedné krve, vy i já...

Nic proti dnešnímu světu, i když objektivně potřebuje průběžná vylepšení. Mezi (tu a tam diskutabilními) přínosy civilizace ve věku informací, hypertechniky a božské spotřeby číhají nebezpečí: osamění, izolace, amputace svobodné tvořivosti a schopnosti zamýšlet se nad životem kolem sebe. Člověk až doposud překonával úskalí historického vývoje, když se jim přizpůsoboval, nebo naopak proti nim vyvinul šikovné nástroje. Řekněme, že malé cony, připravované s nemalým úsilím a ještě větším nadšením, představují jeden z přípravků proti neduhům všední reality.

Jen ať se v Čechách pořádají cony, dřevěnky, nejrůznější setkání těch, kteřísi dobře rozumějí; jsou léky, které je radost užívat.


Dis


To je vše, přátelé