Jetelovy reportáže

Minicon 2001
(10.11.2001, Praha)

Léto je zase definitivně pryč. listí žloutne, poletuje, po strništích vítr duje, zkrátka je listopad a v pražském technickém muzeu se opět miniconá tradiční Minicon. Pro nás, tradiční jetelí uskupení s přilehlými přáteli, však akce začala už v páteční předvečer, kdy slavivše Keplíčí narozeniny absolvovali jsme Lasergame (vyhrál Wessi) a poté i restauraci Pod Úrovní (ulice, nikoli obsluhy), kde se shodou okolností konal Sjezd Starých Scifistických Rarit. Necítíce se raritami, uzurpovali jsme si samostatný salonek a věnovali se konzumaci všelijakých dobrých záležitostí. I když - za těch 110 korun jsme si ty porce představovali kapku větší. Přes noc byl částí přítomných opět aktivován hotel Kajman.

Sobota 10. listopadu už byla zasvěcena Miniconu. Začínal v deset hodin, takže už kolem půl jedenácté dorazila část naší výpravy do muzea. Za vstupním stolkem seděl podezřelý tvor - Gudlík. Nezalekli jsme se a srdnatě hodili do připravené bedničky dobrovolné vstupné. Přednáška Ondřeje Neffa se mílovými kroky blížila ke konci, zanedbali jsme ji tedy, a zatímco Skogen byl násilně nainstalován na místo Gudlíka, zbytek se vydal zhlédnout vynikající přednášku docenta Raka o rozličných možnostech pohlížení na historii.

Přestávku jsme vyplnili prohlídkou expozice mašinek, autíček, letadýlek a dalších fantastických posunovadel. Kdo se však chtěl o přestávce občerstvit v místním baru, nalezl v prvním patře toliko prázdný chladící box a prodavačku rozmrzelou z toho, že o událostech tohoto víkendu ji nikdo neinformoval a to málo, co měla, stačila rozprodat během dopoledne.

Pak pozval Egon Čierny do sálu všechny rasisty na přednášku Václava Vlka - Válka ras. Přednášející zajímavě analyzoval současný civilizační konflikt (islám vs. euroamerická civilizace), všechny pak zaujala teorie, že islámští extrémisté se chovají nehezky, neboť jsou sexuálně frustrováni:) Následoval Jaroslav Mostecký, který netradičně zvolil promítání fotek ze své dovolené kdesi v Alžírsku. Nejvíce ohlasů vzbudila pravděpodobně fotografie "Mostecký leze na Prdel", znázorňující výše jmenovaného, kterak se drápe na horu přepůlenou rozsedlinou, a tudíž skutečně připomínající zadnú bradu něčeho hodně ošklivého, zabořeného do písku. Když byl Jarek s fotkami tak v polovině, dorazil Egon a oznámil, že čas vypršel. Škoda.

Dalším bodem programu bylo tradiční vyhlašování výsledků literární soutěže Jima Dollara, propojené do jednoho úchylného chuchlu s divadelním představením SFK Spectra. Tento kus, vtipně nazvaný Infiltrátor, však zdaleka nedosahoval zvrhlosti a zábavnosti předchozích děl spectráckých, ač nechyběli naši oblíbenci Adolf Hitler, Predátor či Fantomas. Když byla záhada "muže s knírkem" vyřešena, zhaslo v sále a my se měli možnost hodinu a půl kochat tím, jak si počítačově doanimovávaní mluvící domácí miláčci dávají navzájem do držky v americké rodinné komedii jménem Cats and Dogs. Film běžel bez titulků, a proto byl delegován Honza Pavlík, aby angličtinou nevládnoucím překládal, co že se to na plátně děje. Kvalitu jeho simultánního dabingu bohužel nemohu posoudit, jelikož jsem z něj neslyšel ani Ň, a to jsem seděl dvě řady za Honzou. Když si to Micky a Alíci náležitě vyříkali, byli všichni bez milosti vyvrženi z muzea, kteréžto již mělo asi hodinu zavřeno. I rozešli jsme se, ať již domů, do čajovny či do hospody řešit záležitosti okolo Ligy podpory neofanů...

Inu, Minicon se opět vydařil. Nic víc, nic míň. Tak. A už neřekneme ani slovo:))

Kajman & Skogen & Well


To je vše, přátelé