Jetelovy reportáže

Istrocon 2000

Huf, už mi ty cony asi opravdu lezou na mozek. Ono mi už totiž nestačí objíždět téměř všechny cony domácí, letos jsem se poprvé vydal i do zahraničí. Nebylo to sice daleko, jen pár desítek kilometrů od našich východních hranic, ale přesto - cizina to je. A oním conem byl slavný bratislavský Istrocon.

V pátek 15. září 2000 kolem třetí hodiny ranní nasedal jsem spolu s Wellem v Ústí nad Labem do vlaku, před sebou mnohahodinovou cestu a hlavu plnou obav - budou mi stačit peníze? Kde budu spát? Trefím do Bratislavy? Nezbývalo mi ale nic jiného než se smířit se svým osudem, a tak jsem tak učinil. K mému překvapení jsme do Bratislavy dorazili přesně podle plánu, ba dokonce i conací prostory jménem SÚZA jsme po chvilkovém bloudění objevili, byli jsme vpuštěni a už kolem půl třetí mohli jsme se vrhnout do víru dění.

Já i Well jsme jednomyslně zavrhli Matrix, který jsme již několikrát viděli, a zamířili jsme na přednášku Martina Macáška "Za zvukov Hvezdných vojen", připravenou Robertem Richterem. Po jejím skončení následovala tamtéž Alexandra Pavelková uvádějící příklady sexuálních pudů u umělých bytostí - tento (ač velmi zajímavý) příspěvek do programu jsme ale po několika minutách opustili, abychom pohovořili s náhle se objevivšími Gudrun a Keplíkem. Hovořili jsme až do šesté hodiny, kdy byl con slavnostně zahájen a poté následovala opravdu FANTASTICKÁ módní přehlídka takzvaných scifi modelů, která spočívala v tom, že se pěkná děvčata hyzdila příšernými hadry. Módní blok ukončil estrádní kouzelník Alexander Gerič, při jehož vystoupení zavzpomínali jsme na doby Televarieté, jen Bohdalová vyprávějící vtipy chyběla.

V sedm byla na programu jedna z vrcholných událostí celého conu, a to debata se zahraničním hostem Tedem Raimim, známým hlavně ze seriálu Xena. Ted napřed předvedl pár veselých kousků s mikrofonem a pak se jal odpovídat na otázky všeho druhu. Když o hodinu a půl později opouštěl své místečko u mikrofonu, zaslouženě sklidil bouřlivý a dlouhotrvající potlesk. A ihned, jak jedna hvězda z pódia sestoupila, nahradila ji jiná - americký spisovatel Mike Resnick. Stejně jako na Raimim i na této besedě jsem se velmi dobře bavil, i když počet mnou přečtených Resnickových knih rovná se nule. Páteční program poté uzavřela Barbarella, naprosto úžasný postarší SF film, kdo neviděl, neuvěří:-)

Oficiální program skončil a my jsme zamířili na pokoj číslo 412, který se dočasně přeměnil na "Melkorovu čajovnu" - v té jsme ve společnosti asi dvacítky lidí strávili větší část noci, dostavil se i Mike Resnick. Pozdě k ránu, kdy nám Melkor dovolil složit u něj své unavené kosti, zalehli jsme do spacáků a já se snažil dohnat spánkový deficit z předchozích dnů...

Sobota ráno. Něco před devátou. Protahujeme svá unavená těla a zrychleným přesunem míříme na pojednání Františky Vrbenské o hrdinech - standardní Františčina přednáška (což znamená, že jako vždy byla naprosto fantastická), dozvěděli jsem se základní definici hrdiny, jeho pohnutky k páchání hrdinských činů a nepřeberné množství příkladů z mýtů a legend celého světa. Poté nás Mike Resnick seznámil se svými záchodovými zážitky z Afriky a povyprávěl, jak to chodí v Hollywoodu. Hned po něm nastoupil Nalim Lidochaz, známý uzbecký conanolog, a vedl poučnou přednášku o vlivu slavného barbara na Slovensku, prokládanou hudebními výstupy. Následovalo promítání části britského filmu Stopařův průvodce po galaxii s českým dabingem, ze kterého jsme ale hnáni krutým hladem zdrhli a vydali se v baru vyhledati něco k jídlu.

Po obědě jsme opět chvilku planě tlachali s Gud, Keplíkem a čerstvě se objevivším Grorem a lehce před čtvrtou znovu jsme zasedli v sále, abychom se zúčastnili další besedy s Tedem Raimim. Při následné autogramiádě jsme byl málem ušlapán, ale přesto jsem podpis a fotku ukořistil. Poté jsme se flákali až do osmi, kdy se vyhlašovaly ceny ISTRON 2000. Následovala tombola, ve které nikdo z nás nic nevyhrál, což se dosud nestalo, asi to byla nějaká divná tombola:) Jaký byl kultovní černobílý film jménem Alphaville vám neřeknu, jelikož jsme během jeho promítání nehorázně usnul a probudil se až na další bod programu, předpremiéru filmu Battlefield Earth, údajně jednoho z nejhorších filmů vůbec. Stálo to za to. Pak už jen naší skupince spacákofilů Františka Vrbenská nabídla, že můžeme přespat u ní na pokoji, čehož jsme velmi rádi využili a uložili se ke spánku.

Ráno bylo krušné, nikomu se vstávat nechtělo, ale protože Gror měl na desátou svou přednášku o robotech, nebylo na výběr. Roboti utekli jako voda a my se museli loučit, jelikož jsme chtěli stihnout polední vlak. A tak za námi kolem čtvrt na dvanáct zaklaply dveře SÚZY a my se vydali na dlouhou cestu zpět na území rodné vlasti.

Musím uznat, že slovenští bratři se vytáhli. Istrocon byl perfektně zorganizován, nekonaly se téměř žádné programové výpadky, o hluchých místech v programu také nemohla být ani řeč. Prostory SÚZA jsou pro conání jako dělané. Mé jediné výtky směřují k baru, který jednak končil velmi brzy, druhak nebyl z nejlevnějších. Mnohem více mi ale chybělo "studentské" ubytování - pro mě byl velký finanční výdaj už vůbec na Istrocon dojet a při představě, že bych měl za jednu noc platit několik stokorun se mi dělalo mdlo. Sehnat nějakou prostoru, kde by se za symbolický peníz dalo přespat ve spacáku by nemělo být zas tak složité... Ale jinak Istrocon splnil všechna má očekávání a v jistých ohledech je dokonce předčil. Jen tak dál.

Tož tak.

Skogen


To je vše, přátelé