Recenze z Jetele

Shrek


Shrek, USA 2001, 90 minut
Režie: Andrew Adamson, Vicky Jenson
Scénář: Ted Elliot, William Steig (předloha)
Hrají: Mike Myers, Eddie Murphy, Cameron Diaz, John Lithgow
Hudba: Harry Gregson-Williams, John Powell

Shrek má báječný život. Bydlí sám v útulné pařezové chaloupce uprostřed malebného močálu, má hojnost slizké havěti k večeři, jednou za čas vyžene z lesa burany, kteří odtud přišli vyhnat jeho.. co by si hrůzu budící zelený zlobr mohl přát víc? Dobře ví, že by byl nesmysl komplikovat si život nějakými vztahy, vždyť nic jako přátelství ve skutečnosti neexistuje a láska je jen prázdné slovo z pohádkových knížek, hodících se leda coby zdroj papíru v kadibudce.
Blažená zlobrova samota je ale náhle ta tam, když se močál začne hemžit havětí z pohádkových knížek jako vystřiženou - na zápraží přistávají čarodějnice, sedm zakrslíků cpe do Shrekovy chýše mrtvolu ve skleněné rakvi, v posteli se rozvaluje vlčisko s brýlemi a obstarožním čepcem a vůbec všude, kam oko pohlédne, to vypadá jak v šíleném vidění Boženy Němcové, která si právě srkla babiččina oblíbeného durmanového vývaru se skořicí. Patřičně nakvašený Shrek vzápětí zjišťuje, že z jeho milovaného domova se má stát ghetto pohádkových bytostí, které jsou ve velkém sváženy ze všech koutů země na rozkaz lorda Farquaada.
Tento nejvyšší vladař (nejvyšší pouze titulem, vzrůstem značně podměrečný) se rozhodl zbavit zemi veškerých pohádkových potvor a stát se králem skrze sňatek s princeznou Fionou, t. č. uvězněnou ve věži a hlídanou lítým drakem. Netrvá dlouho a Shrek, který netouží po ničem jiném než svém močálu, uzavře s Farquaadem, který netouží po ničem jiném než královské koruně, dohodu: Zlobr vysvobodí pro krutovládce princeznu, pohádková rezervace bude přesunuta mimo Shrekův pozemek a všichni budou v rámci mezí šťastní.
Společně s neskutečně ukecaným mluvícím oslem, který si ho z nějakého zvláštního důvodu oblíbil, a s představou brzkého návratu starých pořádků vyráží Shrek k dračímu hradu a střežené princezně - ale co by to bylo za putování, kdyby proběhlo přesně podle plánů a kdyby se při něm poutník nemusel zamyslet nad tím, jestli kouká na svět přes ty správné dioptrie..

Shrek je výjimečný film. První, co diváka v kině ohromí, je dokonalé vizuální zpracování; dovolím si tvrdit, že takhle lahůdkovou 3D animaci jsme ještě v kině neviděli a pochybuji, že v nejbližší době znovu uvidíme. Míru vydařenosti přitom odvozuji především od toho, nakolik živě na mne působily postavy, a Shrek podle mne v tomto ohledu bije do hlavy veškerou současnou konkurenci, počítaje v to i v souvislosti s technickou dokonalostí často zmiňovaný film Final Fantasy: The Spirits Within (u nás jako FF: Esence života). Jeden dokonalý výraz na tváři princezny Fiony v mých očích značně převyšuje strnulé exhibice doktorky Aki Ross (a to aniž bych chtěl Final Fantasy příliš hanět, úplně špatný film to jistě není).

Další překvapivou skutečností je, že se u Shreka dospělí pobaví mnohem více než děti, což by od filmu zasazeného do pohádkové říše čekal málokdo. Netrvá však dlouho a divák zjistí, že v této pohádkové zemi nepřebývají jen mluvící zvířata a krásné princezny, ale i individua typu Monsieura Hooda, nadrženého zbojníka, který touží bohatým brát, chudým dávat a se všemi ženami (nehledě na hmotné zajištění) si to rozdávat.. Celý film je navíc protkán hustou, ale vkusně upředenou sítí popkulturních odkazů - divák se neubrání vzpomínce na disneyovská zpracování klasických pohádek, Osel si prozpěvuje hity současných zpěváků, soudobé písničky zaznívají i na pozadí jako součást soundtracku, souboj Shreka se skupinou chrabrých rytířů je jako vystřižený z wrestlingové show a dojde i na v poslední době až příliš frekventované narážky na Matrix, které rozjasní tvář snad i těm největším kulturním ignorantům. Ale i v případě, že jste se právě vrátili z dvacetileté dovolené v koši na prádlo kus od severního pólu, nemusíte zoufat: Jádrem filmu je staré dobré vyprávění o tom, že nevábný zevnějšek leckdy skrývá dobré srdce, že i na toho nejcyničtějšího zeleného potvora z bažin možná někde za devatero horami čeká ta pravá a že láska přenáší hory, zlobry, osly a další havěť. Poselství filmu se do divákovy hlavy nijak necpe, jen se na něj z plátna lehce usmívá; a pokud divák zrovna není zavile depresivní suchar, usmívá se taky. Chechtání a zabřichosepopadání se rovněž meze nekladou.

Překvapivý je i úspěch, který Shrek sklidil ve své domovině. Americké publikum se opět ukázalo jako nevypočitatelné, když z podivné romanticky-zamilovaně komediální pohádky pro dospělé, které leckdo předpovídal komerční propad, učinilo jeden z nejnavštěvovanějších filmů tohoto léta. Tento úspěch je také příčinou toho, že už nyní se podle některých zdrojů pracuje nikoli na jednom, ale rovnou dvou pokračováních. Pokud je tomu tak a pokud budou stejně dobrá (či dokonce lepší), jako první díl, máme se v následujících letech na co těšit.

Udělejte si tu radost a zajděte na Shreka.

Hodnocení: 9/10

Well


To je vše, přátelé