Recenze z Jetele

A.I.: Umělá inteligence


Artificial Intelligence: A.I., USA 2001, 145 minut
Režie: Steven Spielberg
Scénář: Steven Spielberg, Ian Watson, Brian Aldiss (předloha)
Hrají: Haley Joel Osment, Jude Law, Frances O'Connor, William Hurt
Hudba: John Williams

Mé rozhodnutí nejít na A. I. bylo téměř definitivní. Ale i taková definitivní rozhodnutí někdy vezmou za své. V tomto případě byla má mysl nahlodána až pár dní před premiérou, a sice spoustou ukázek a záběrů vizuálně tak podařených, že jsem se chtě nechtě začala vážně zamýšlet nad možností, že těch pár pětek obětuju. Poslední kapičkou, která převážila misky vah, byla jediná konkrétní scéna - dokonalá kompozice sestávající se z hotelové chodby, intimního přítmí a Juda Lawa. Ach, ta dívčí povrchnost... Naštěstí pro mne, Jude se neukázal neblahým býti a podstatné změny ve smýšlení, co se A. I. týče, nelituji. Jakkoli mám totiž vůči tomuto filmu spoustu výhrad a připomínek, přeci jen jsem nakonec došla k názoru, že i tehdy, vezmu-li v úvahu také všechna proti, ze Spielbergových děl mě tohle oslovilo skoro nejvíc. A nebýt posledního úseku filmu, to "skoro" bych směle vynechala.

Ačkoli všichni asi máme zhruba potuchy o tom, o čem že A. I. - umělá inteligence pojednává, malá rekapitulace určitě neuškodí. Tak tedy: V budoucnu se stane to, čeho jsme se tolik obávali - resp. čeho se tolik obáváme. Ledovce roztají a moře zaplaví velkou část pevniny. Zatímco v méně rozvinutých zemích se bude zvesela na plné obrátky strádat, hladovět a živořit, vyspělé státy zabrání populační krizi tím, že postaví mimo zákon nepovolené početí. Lidi nahradí jako zdroj pracovní síly roboti nazývaní "mechy" (pro pořádek - sg- mecha, nikoli mech). Mají řadu výhod, maximálním pracovním nasazením počínaje a absolutní nenáročností na potravinové zdroje konče. Roboti nereptají, nestávkují, nejedí, nemají emoce a tím pádem nezpůsobují komplikace, k jakým návaly emocí obvykle vedou. Roboti jsou dokonale funkční. Pak ale profesor Hobby, špičkový odborník a konstruktér mechů, přijde s revolučním nápadem... Stvořit umělé dítě. Dítě, které by dokázalo oddaně a intenzivně milovat. Chce tak suplovat nedostatek dětí normálních a zalepit velkou díru na trhu. A tak přichází na svět David. Dokonalá nápodoba skutečného chlapce. Prototyp.

Jako jeho adoptivní rodiče se jej ujmou Monica a Harry. Jejich skutečný syn leží v nemocnici v kómatu a naděje, že se probere, je mizivá. Zpočátku váhající Monica se nakonec rozhodne Davida přijmout do rodiny. Spustí nevratný proces. Program je aktivován, pohled malého Davida se najednou promění z nehybného pohledu robota ve zjihlé kukuč malého chlapce a z Moniky je opět maminka. Všechno se zdá být ideální. Pak se ale stane to, v co už nikdo nedoufal. Malý Martin se probere z kómatu, vrací se domů a situace se začne šeredně komplikovat. Vztahy obou chlapců nelze označit za ideální a není se co divit. Scéna, kdy Martin zlomyslně podá matce knihu o Pinocchiovi, aby jim četla a jedovatě pronáší: "Davidovi se to bude moc líbit...", hovoří za vše. A ve chvíli, kdy se zdá, že by snad mohlo být i líp, se všechno definitivně zhroutí, když David nedopatřením ohrozí Martinův život. Jeho další osud nevypadá moc pěkně. Jakožto malý, slabý, neschopný vykonávat těžkou práci a celkově zkrátka zbytečný a obtížný, má být v laboratořích Cybertronics zničen. Monica ale nemá to srdce ho tomuhle osudu nechat napospas a nechá ho opuštěného v lese s trochou peněz a pár radami do života.

David se tak vydá na dlouhou cestu, na níž ho doprovází jeho robotický medvídek Teddy a sexrobot Gigolo Joe. Musí najít vílu Modrovlásku, aby z něj udělala skutečného chlapce a on se mohl vrátit k mamince a Harrymu a Martinovi... Ta cesta je dlouhá, nebezpečná a plná nástrah. A vede k nečekaným koncům.

Nyní dovolte, abych rozložila A. I. na tyto elementy: vizuálno a speciální efekty, herecké výkony, atmosféra, příběh. K vizuálnu a efektům nemám téměř výhrad. Pár maličkostí by se našlo, ale skoro bych spíš řekla, že budou přehlédnuty. Obrazově je A. I. totiž opravdu skvostné dílo, zejména scény z nočního lesa a Rouge City jsou velmi působivé a pěkné na pohled. Ačkoli při vjezdu do Rouge City jsem si vzpoměla na Emerald Town z The Wiz. Nekamenovat, prosím... Ostatně ti, kdo The Wiz viděli, jistě nepopřou, že vizuálně jde o velmi roztomilé a vtipné dílko... Herecké výkony jsou fantastické... Budu se sice opakovat, ale Haley Joel Osment je skutečně fenomén. Za velmi ilustrativní považuji scénu, kdy Monica spustí program, který udělá z Davida milujícího chlapce... Jude Law je neméně skvělý a v roli Gigolo Joea je prostě kouzelný... Gigolo Joe vůbec je nádherná figurka a dle mého soudu si zaslouží výsostné postavení v nižším sci-fi & fantasy pantheonu vedle Chewbaccy (kam ten se hrabe) a jemu podobných individuí... Chce to přeci trochu rozpustilé aristokratičnosti... Medvídek Teddy je oběma zmíněným -- pánům -- důstojným partnerem. Atmosféru taky nemohu ohodnotit jinak než jako silnou, působivou, překvapivě depresivní a jen těžko zapomenutelnou. Příběh... A zde se dostáváme ke kamínku úrazu. Příběh, ten už má výraznější mínuska, než to ostatní a má, obávám se, i pár děr. Nepostrádá sice silnou (byť nijak prudce originální) myšlenku, ohromný filozofický náboj a potenciál, ani krásné momenty. Bohužel však nebyl ochuzen ani o momenty slabší, neřku-li přímo nezvládnuté. Rejpat by se dalo dlouho a intenzivně a pokud jde o úplný závěr filmu, jakkoli mu neupírám jistou snovost a filozofičnost, považuji ho za těžce nepovedený. Působí nekompaktně a zmatečně už sám o sobě a navíc vyznívá jako nějaký podivný nástavec nebo nepodařený epilog. Určitě bych byla radši, kdyby film skončil před započetím tohohle divného kousku.

Bez onoho nástavce bych totiž A. I. označila za počin devítihvězdičkový, tedy téměř dokonalý. S oním nástavcem navíc budu muset dvě hvězdičky ubrat a tím se A. I. posouvá do lehkého nadprůměru. Přesto musím zopakovat již jednou řečené... A. I. - umělou inteligenci považuji za krásný film, byť s několika slabšími momenty. Nevím, jestli bych ji označila za počin skutečně dobrý, kvalitní, řemeslně a scénáristicky zvládnutý a tak dále a tak dále. Ale rozhodně nezaváhám s označením "krásný a zajímavý". A protože krásných zajímavých věcí je v našem životě čím dál méně, měli byste si na A. I. do kina zajít. Budete sice muset přepnout do shovívavějšího modu a tu a tam přivřít oko, možná i dvě a možná i všechny čtyři a více (v závislosti na počtu dioptrií a síle skel), ale pokud to dokážete, budete odměněni hodnotným zážitkem. A vykašlete se na to, "jak by to asi natočil Kubrick"... Protože Kubrick je mrtev, dej mu pán bůh nebe, a z podobného srovnávání těžko něco dobrého vzejde a kolem středu šprušlí pá.

Tedy - konečný verdikt: Sedm hvězdic z deseti, když přimhouřím očka, což já ráda udělám.

Hodnocení: 7/10

Maedhros


To je vše, přátelé