Recenze z Jetele

Devátá brána


The Ninth Gate, USA/Francie/Španělsko 1999, 133 minut
Režie: Roman Polanski
Scénář: John Brownjohn
Hrají: Johhny Depp, Frank Langella, Emanuelle Siegner, Lena Olin
Hudba: Wojciech Kilar

Letošní letní filmové sucho udeřilo zcela klasicky, kromě dokonalého Galaxy Questu a Pitch Black na začátku prázdnin stály premiéry za bačkoru, a proto jsem po Deváté bráně pošilhával jako po dobře vychlazené dvanáctce na Sahaře. Vše nasvědčovalo tomu, že půjde o zajímavý film - satanisti, okultismus, na ošoupaném režisérském sedátku Roman Polanski a před kamerou Johnny Depp.

Příběh začíná stylově - sebevraždou. Významný sběratel starých tiskopisů Telfer se oběsí v obýváku na lustru a ještě než jeho pantofle ve smrtelné agónii odkopnuté do rohu vychladnou, další významný bibliofil Boris Balkan (Frank Langella) najímá Deana Corsa (Johnny Depp), experta přes staré tisky. Balkan od Telfera těsně před jeho smrtí zakoupil obrovskou vzácnost, knihu s názvem "Devět bran do Království stínů", knihu údajně napsanou samotným Satanem, knihu, s jejíž pomocí může být Kníže temnot vyvolán. A protože je Balkan satanista jako řemen, nemůže si podobnou příležitost nechat ujít. Je tu ale jeden háček - existují ještě další dva exempláře této knihy a Balkan chce vědět, který je ten pravý. A právě proto potřebuje Corsa, aby jel do Evropy a tam jeho exemplář porovnal s ostatními.

Corso nabídku přijímá a začíná pátrat, nejprve u Telferovy atraktivní manželky Liany (Lena Olin), kde zjišťuje, že kniha ve skutečnosti patřila právě jí a že ji chce zpět. A vůbec, všechno začíná být nějak podezřelé, zdá se, že o "Devět bran" má zájem více lidí, než je pro Corsa zdrávo, a když najde svého přítele antikváře Bernieho zavražděného a naaranžovaného přesně podle jedné z rytin v knize, usuzuje, že je cosi shnilého mezi satanisty.

Přesto se Corso vydává kamsi do Španělska k bývalým majitelům Telferovy knihy, knihvazačům bratrům Cenizovým (José López Rodero krát dva:-)), od nichž se dozvídá, že každá z devíti rytin má své vlastní poselství a jejich správná interpretace umožní vyvolání vládce temnot. Dále jeho kroky směřují k majiteli dalšího výtisku, Victoru Fargasovi (Jack Taylor), kde porovnává obě knihy a dochází k šokujícímu zjištění - v každé se tři dřevoryty liší a nejsou signovány autorem díla, nýbrž písmeny LCF - Lucifer.

Sotva Corso vyjde od Fargase, napadne jej bodyguard Liany Telfer a je odehnán neznámou tajemnou dívkou (Emanuelle Siegner), vyskytující se čirou náhodou všude tam, kde Corso, a hraje si na něco jako anděla strážného - všechno ví, všechno zná, umí karate a ovládá i techniku tajemného mizení a znovuobjevování se, když je jí třeba.

Druhý den se Corso dozvídá, že Fargas je mrtev, a v jeho domě nachází spálený zbytek knihy s vytrhanými rytinami. Podobně dopadne i kniha baronky Kesslerové (Barbara Jefford) o pár dní později a i výtisk Balkanův, který Corso schoval v hotelovém pokoji je ukraden. Vypadá to, že ve všem má prsty Liana Telfer. Anebo je to práce Balkana? Každopádně jistá je jedna věc - někdo rytiny z knihy VELMI chce.

Devátá brána je dalo by se říci komorní thriller, a proto velmi záleží na hercích. Hlavním tahounem je samozřejmě Johnny Depp, jehož Dean Corso, cynický antihrdina s věčnou cigaretou v ústech vás donutí, abyste ho prostě milovali. Kromě Deppa ale tvůrci vsadili na neokoukané tváře často divadelních herců. Perfektní je draculovský Boris Balkan (aby taky ne, Frank Langella hrál Draculu:-)), Emanuelle Siegner zvládá "tajemnou neznámou" taky na jedničku a třeba José López Rodero ve své kratičké dvojroli také perlí. Zkrátka co se obsazení týče, podle mého trefa do černého.

Režisér Roman Polanski si asi vzpomněl na svůj úspěch z roku 1968 s filmem Rosemary má děťátko (Rosemary's baby) a opět si rozhodl zahrávat si se Satanem a sektami vzývajícími vládce temnot. Dle mého názoru si vybral velmi dobře, okultismus dnes frčí a tak by měl teoreticky film úspěšnost zaručenu. Polanski narozdíl od módních akčňáren vsadil spíš na atmosféru, takže se nedočkáme výbuchů, přestřelek ani závěrečné konfrontace se Satanem "na férovku", ale spíše spolu s Corsem pomalu odkrýváme pozadí tajemného satanistického kultu a poselství středověkých dřevorytů. Také se nekoná žádné polopatické vysvětlování typu "hele, něco podobnýho přece bylo v tý knize, podívej", ale velká část narážek a nakonec i celé vyznění filmu tvůrci ponechali na divákově fantazii. Je to přístup dost netradiční a zajímavý, ale obávám se, že část lidí odradí a ti budou k jejich smůle z kina odcházet s větou "o co tam sakra šlo?" na rtech.

Slyšte tedy závěr, který jsem si z filmu vyvodil: pokud máte rádi tajemno, zajímají vás satanské kulty a tajemství starých knih a pokud jste schopni překousnout film bez akčních scén, pokud máte dost fantazie a jste náležitě všímaví, pokud dáváte atmosféře a dobrým hereckým výkonům přednost před strhujícím dějem, pak je Devátá brána přesně pro vás. A vy ostatní si na ni skočte taky:-)

Hodnocení: 7/10

Skogen


To je vše, přátelé