Šestý smysl
The Sixth Sense, USA 1999, 106 minut
Režie: M. Night Shyamalan
Scénář: M. Night Shyamalan
Hrají: Haley J. Osment, Bruce Willis, Toni Collette
Hudba: James Newton Howard
Zázraky se dějí.
Jedenáctiletí hošíci vidí duchy. Bruce Willis hraje ve filmu bez
výbuchů. Neznámý režisér indického původu natočil vynikající film a
dobyl s ním americká kina.
Coby dětský psycholog se Malcolm Crowe (Bruce Willis) vždy snažil malým pacientům
pomáhat jak jen uměl. Uměl hodně, jak dokázalo i oficiální uznání města Philadelphia
za dobře odvedenou práci. Ale neuměl dost. To mu dokázal
jeho bývalý pacient, jemuž před deseti lety slíbil pomoc a pak
ho, nevěda si rady s jeho zvláštní duševní chorobou, poslal do rukou
jiných odborníků. Evidentně mu nepomohli ani oni, neboť po
deseti letech se mladík k Dr. Croweovi vrátil v ještě zuboženějším stavu
a s nabitou pistolí. Malcolma postřelil a vzápětí navždy ukončil svou bolest.
Něco takového psychologovi na sebevědomí zkrátka nepřidá.
Je pochopitelné, že když Malcolm dostal šanci pracovat na případu,
který jako by tomu prvnímu z oka vypadl, neváhal ani chvíli.
A co že to mladého Colea (Haley Joel Osment) trápí? Proč je neustále vyděšený?
Proč je tématem jednoho z jeho starých školních výkresů brutální
vražda šroubovákem? Cole si to nechává pro sebe, protože dobře ví,
že lidem s nálepkou "duševně chorý" se v ústavech nevede nijak pohádkově.
Nakonec si ale Dr. Crowe získá jeho důvěru natolik,
že se mu chlapec se svým tajemstvím svěří: Vidí a slyší duchy.
Nespokojené duchy. Spousty nespokojených duchů. Vidí je pořád. Všude.
Pro Malcolma se chlapcův případ stává posedlostí, což se začne nepěkně
promítat do stavu jeho manželství. Zoufale by chtěl Colea vyléčit, ale jak,
když není schopen ani přesně určit diagnózu? Tomu, že Cole skutečně
vidí duchy, samozřejmě nevěří. Ovšem spousta věcí se má změnit..
Šestý smysl se stal v USA druhým kasovně nejúspěšnějším filmem roku 1999.
Blairská čarodějnice s videokamerou v chlupaté ruce, mokvající Stigmata i po všech
stránkách hrůzyplný Konec světa byly nakonec odsunuty na druhou horrorovou
kolej filmem, který vlastně tak docela horrorem není. Jistě, je tu pár
klasických lekacích momentů a různě zohavení duchové, ale jádro filmu leží
někde úplně jinde. Asi nejpřesnější určení žánru by bylo "nadpřirozený
thriller/drama". Použité výrazové prostředky lze označit za střízlivé,
leckdo by možná použil slovo staromódní: Žádný střih a-la videoklip či prudké
nájezdy kamerou, žádné výbuchy či zběsilé akční sekvence, ničím nepřekvapující
hudba Jamese Newton Howarda. Duchové nemají půlmetrové drápy a tesáky na eliminaci
nebohých živáčků, jen smutně krvácející a realisticky vyhlížející smrtelné rány.
Skutečně, tenhle film není popcornová jízda na horské dráze. Je to tedy nuda? I kdež.
Nepopiratelnou zásluhu na tom mají všichni zúčastnění herci, z nichž je třeba
vyzdvihnout především představitele hlavní dětské role. H. J. Osment, který už se
na plátně objevil např. jako mladý Forrest Gump, disponuje notnou dávkou talentu a divák
mu jeho strach snadno uvěří. Bruce Willis hraje roli zoufalého dětského psychologa,
rozpolceného mezi láskou ke svému povolání a ke své ženě, dobře
a bez zbytečného přehánění. Hlavní hvězdou večera je ale M. Night Shyamalan - režisér
a autor scénáře v jedné osobě. A je to tuze dobrá režie pro skvělý scénář.
Shyamalan diváka nejprve mírně ukolébá zmíněným klidným stylem vyprávění,
aby ho posléze vtáhl do děje několika vypjatými scénami, pobavil několika drobnými
vtípky, dojal a nakonec.. nakonec ho nechal s otevřenými ústy zírat na závěrečné titulky a jít
na film znova. Prozradit víc by byl hřích a těch už mám na kontě beztak dost.
Na závěr tedy doporučení: Dopřejte si návštěvu Šestého smyslu, i když vám z ukázek či
z této recenze připadne nudný, nemastný nebo dokonce neslaný. Nudný není, mastnota
z něj přímo kape a soli je na tři putny. Plus pár kostek cukru.
Jen mu dejte šanci, nenechte se odradit skromným obalem a poznáte, že takovouhle baštu
už jste dlouho neměli.
Hodnocení: 9/10
Well
